Některé jazyky vám budou připadat povědomé, už jste o nich někdy slyšeli. Ale některé ani nevíte, že existují či někdy existovaly. Tento článek vás s nimi seznámí a možná budete překvapeni, jakými jazyky se mluví či mluvilo.
Začněmě jazyky, kterými mluví ještě relativně velké množství lidí. Prvním takovým jazykem je valonština. Možná víte, že se jím mluví v Belgii, oblasti zvané Valonsko. Je to románský jazyk, příbuzný francouštině a mluví jím asi 600 000 lidí. Jazykem, kterým mluví asi 75 000 lidí je franko-provencálština. Jde o jazyk, kterým se mluví, spíše mluvilo, na území Francie a v okolí. Je to přechodný jazyk mezi dvěma skupinami jazyků, používaných právě na území Francie. Někdy se tomuto jazyku říká arpitánština. Kašubština je jazyk, který bychom mohli slyšet u našich sousedů v Polsku. Jazykem mluví asi 50 000 lidí, hlavně v okolí Gdaňsku. Dokonce prý v kašubštině vycházejí i noviny. Aragonštinou mluví asi 10 000 lidí. Asi víte, že Aragonie je území ve Španělsku a práve tam, v údolí řeky Aragón, možná tento jazyk uslyšíte. Je to románský jazyk, příbuzný se španělštinou. Teď se přesuneme k naším západním sousedům, do Německa. Zde jsou dva vážně ohrožené jazyky, severní fríština a sater-fríština. Každým jazykem mluví asi 5 000-10 000 lidí.
Jazyky jako např. istrorumunština nebo livonština mluví už jen pár stovek, nebo dokonce desítek lidí. Je velmi obtížné zjistit počet, a proto ho už dále uvádět nebudeme. Istrorumunština jejazyk, kterým mluví jen pár vesnic na ostrově Istrie v Chorvatsku. Livonština je ugrofinský jazyk, dříve používaný na území Livonska, což je dnešní Lotyšsko a Estonsko. Dalším ugrofinským jazykem je votština, používaná na severozapadě Ruska, asi ve dvou vesnicích. Dalšími podobnými jazyky jsou třeba karajština, slezská němčina a terská, umejská nebo inarijská sámština.
Nezařazené
